V průběhu měsíce září se uskutečnily dvě tradiční konference, které se věnovaly výměně nových poznatků v oblasti hydrometeorologického výzkumu a monitoringu, zejména pak v souvislosti s intenzivně probíhající změnou klimatu a potřebou na její projevy reagovat v širokém spektru lidské činnosti. Konference „Hospodaření s vodou v krajině“ (v Třeboni 6.–7. září), jak vyplývá z jejího názvu, řešila otázky od dynamických projevů počasí, přes podmínky retence vody v krajině, vlivu měst na oběh vody, až po možnosti, jak zajistit dostatek vody pro zemědělství. „Česká meteorologická konference 2023“ (v Roudnici nad Labem, 19.–21. září) rozvíjí již bezmála šedesátiletou tradici pravidelných setkávání české, dříve československé odborné komunity lidí zabývajících se meteorologií, klimatologií a příbuznými obory. Hlavním cílem konference bylo se vzájemně informovat o aktuálním dění v těchto oborech, představit probíhající výzkumné aktivity, výsledky, projekty, či nedávno vyšlé knihy nebo články. Za Fakultu zemědělskou a technologickou Jihočeské univerzity (FZT JU) představili na obou akcích pracovníci Katedry aplikované ekologie FZT JU ve spolupráci s pracovníky Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) a Ustav pro hydrodynamiku AVČR výsledky výzkumu v oblasti standardů a vývoje možností měření srážek a teploty vzduchu v různých podmínkách.
Kromě vlastního jednání na konferencích byl součástí i doprovodný odborný program, jež například v Třeboni zahrnoval přednášku o historii zásobování města vodou v budově bývalé vodárny vodárny, výklad o historii budování rybníků a jejich napájení vodou v domě Štěpánka Netolického, nebo přednášku s diskusí o přizpůsobení mnoha druhů rostlin různým podmínkám vodního prostředí v Botanické zahradě Třeboň. V Roudnici se v tomto směru jednalo třeba o návštěvu plavební komory s historickým vodočtem a záznamem mnoha povodňových stavů na Labi, v nedalekých Doksanech pak o exkurzi na specializované pracoviště ČHMÚ tamní observatoře s mezinárodní fenologickou zahrádkou a řadou standardních a specifických klimatologických sledování, nebo do hydrologického a klimatologického archiv dat v budově bývalého mlýna v Brozanech nad Ohří.
Obě zářijové akce přinesly mnoho zajímavých poznatků pro další výzkum a výuku v rámci činnosti katedry na FZT JU, současně pak i náměty a témata pro rozvoj spolupráce mezi zúčastněnými pracovníky a institucemi.
