Rozhovor týdne v časopisu Zemědělec

Časopis Zemědělec otiskl ve svém čísle dne 9.5.2016 ropzhovor s prof. Ing. Janem Moudrým z naší fakulty:

* Nedávno jste uvedl, že by měl být otevřen nový studijní obor, věnující se sociálnímu zemědělství. Proč jste k tomu přistoupili?

Problém byl, že ti, co rozuměli zemědělství, nerozuměli sociálním problémům a práci s postiženými. Druhá skupina na tom byla zase obráceně. Velice dobře si dovedla poradit se sociální prací, ale potřebovala získat nějaké poznatky ze zemědělství. Zajímalo ji například to, jak se chovají králíci, či pěstování různých druhů zeleniny. Navštívili jsme v zahraničí řadu farem i těch, které jsou chráněnými dílnami, a vidíme v tom obrovské šance pro využití dlouhodobě nezaměstnaných.

* Kam chcete směrovat nový obor?

Nepočítám s tím, že by to byl masivní obor, dnes už ani není ten trend přijímat na vysoké školy co nejvíc lidí. Navíc chceme, aby šlo o kombinovaný bakalářský obor. Není přitom jednoduché přesvědčit kolegy, aby se nebáli toho, že třeba postižený bude řídit traktor za tři miliony. Upozornil jsem na to, že ten člověk bude mít vedle sebe terapeuta. Zemědělec bude postiženým poskytovat prostředky a bude pomáhat v organizaci. Vlastně všechno zatím zkoušíme, protože takový obor tady není ve střední Evropě, takže bereme rozumy ze západní a jihozápadní Evropy, zemí, jako je Anglie, Dánsko či Nizozemsko, kde mají s touto problematikou vynikající zkušenosti. Zatím jsme tady jediní.

* S kolika studenty počítáte?

Teď z počátku by bylo maximální množství přijatých lidí dvacet a pět let bychom se udrželi na tomto počtu. Bývá přitom běžné, že 50 procent studentů odpadne. Takže za pět lidí by mohlo tento obor absolvovat deset lidí. Tito lidi by mohli dělat nejen sociální zemědělství, ale i komunitní zemědělství. Mohli by dělat osvětu a vzdělávání pro ekologické malé organizace. Například pro Valdovskou školu máme jednu ekologickou farmu, kde rozjíždí také tuto komunitní sociální činnost. Myslím, že tito lidé by se ujali i mimo zemědělství.

* Jaký je vlastně potenciál sociálních podniků?

My jsme shodou okolností byli v Bavorsku a zjišťujeme, že oni jsou na tom stejně jako my a v něčem jsou malinko napřed. Bavorsko je zhruba velké jako Česká republika, mají 190 farem, které se zabývají sociálním zemědělstvím. Je pravda, že Bavorsko má daleko více menších zemědělských podniků. Jestliže je u nás podle odhadu kolem tisíce podniků ekologicky hospodařících, středních a hlavně menších, které by to mohly dělat, a počítáme s tím, že desetina z nich by se toho ujala, tak to odhaduji na sto zemědělských podniků. Ale jde o firmy, které by sociální zemědělství považovaly za svoji prioritu. Pak existuje řada podniků, které by to mohly brát jako doplňkovou činnost. Je třeba připomenout, že tyto podniky jsou však pod větším tlakem. V obrovské globální konkurenci producentů potravin by tento podnik podobně jako ekologický zemědělec ekonomicky těžko obstál. Tak jsme se zabývali tím, že v méně úrodných oblastech hledáme pro zemědělce takové činnosti, které je uživí a jsou užitečné v krajině. Teď jsme dokonce před Bavorskem v tom, že ministerstvo zemědělství zřídilo komisi pro sociální zemědělství a prosadil se podpůrný program v rámci Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu. Ten v Bavorsku nemají. V Bavorsku však mají tři poradce placené státem a ti organizují síť takovýchto podniků. To znamená, že zjišťují, kdo má o tento způsob podnikání zájem, jaké podmínky by daní zájemci potřebovali vytvořit, připravují jim projekty na ekonomické bázi a na bázi udržitelnosti. Připravují pro ně intenzivně školení a semináře. V České republice to není zatím v takovém rozsahu.