Pracovníci KKM pracují s dronem
Dron, z anglického drone, někdy také označován jako UAV z anglického Unmanned Aerial Vehicle je letadlo bez posádky, které může být řízeno na dálku nebo létat samostatně pomocí předprogramovaných letových plánů.
V poslední době se stává fenoménem moderní doby. Drony používané zpočátku pouze ve vojenské praxi nacházejí nejrozmanitější uplatnění v různých oblastech lidské činnosti. Jejich ještě masivnější využití omezuje pouze pořizovací cena a zákonná opatření. I v zemědělství má využití dronů v poslední době vzrůstající tendenci. Jsou využívány v mnoha různých aplikacích, jako například - určování výživy rostlin, modelování eroze, detekce drenážních systémů, vytváření aktuálních ortofotosnímků nebo monitoring zvěře.
Naší fakultě se podařilo dron pořídit a pracovníci Katedry krajinného managementu již získali i patřičná oprávnění od Úřadu civilního letectví a začínají s ním pracovat. Ing. Jakub Polenský z Katedry krajinného managementu se v jarních a letních měsících jako každý rok zapojuje do monitoringu zvěře. Letos vypomáhá mysliveckým sdružením a zemědělcům při vyhledávání srnčat v porostech pomocí dronu s termokamerou. V současné době srnčata nemají před posekáním šanci uniknout. Žací stroje mají mnohdy záběr až 12 metrů a pojezdovou rychlost až 18 km/h, což je pro zvěř jistá smrt.
Ing. Polenský vzlétá s dronem v časných ranních hodinách do výšky cca 115 metrů nad zemí a prolétává nad plochami, které se v daný den budou sekat. Zvěř je dobře lokalizovatelná díky rozdílnosti teploty. Porost má teplotu 7-15 °C, zatímco srnčí zvěř cca 20 °C. Při detekci teplého bodu naviguje dron ke klesání do výšky cca 20 m a sleduje se svými spolupracovníky a myslivci pohyb zvěře. Dospělá zvěř většinou kvůli hluku stroje sama z porostu odchází, srnčata ale zůstávají na místě. V takovém případě myslivci vyrazí hledat zvěř. Obsluha dronu je naviguje pomocí telefonu. „Mnohdy se stane, že přestože osoba stojí jen pár desítek centimetrů od srnčete, nemůže srnčata dobře ukrytá v hustém porostu najít. Setrváváme tedy s dronem nad místem a myslivce navigujeme tak dlouho, dokud nejsou úspěšní,“ uvádí Ing. Polenský. Po nalezení srnčete myslivec natrhá čerstvou trávu a opatrně přenese srnče do lesního porostu či jiného místa, kde bude po dobu seče v bezpečí. Na rukou musí mít ochranné gumové rukavice, aby na srnče nepřenesl lidské pachy. Starší srnče při kontaktu s člověkem o sobě ihned dává vědět silným pískáním. Srna je během chvíle v blízkosti a čeká, až člověk srnče opustí.
V letošním roce máme od poloviny května zmonitorováno již více než 200 ha jetelotravních porostů a 30 ha obilnin. Na těchto plochách se nám podařilo vyhledat 17 srnčat. V jednom případě bohužel srna dovedla srnče zpět do porostu a bylo posečeno.
Ing. Polenský považuje současný výsledek za úspěch a dodává, že by ve své činnosti rádi pokračovali a přesvědčovali i další zemědělce a myslivce o smyslu vyhledávání srnčat v porostech.
