Mladí přírodovědci Montessori Kampusu na Školním statku Zemědělské fakulty

Kristýna a Petr Turkovi ze ZŠ a MŠ Montessori Kampus napsali:

Dopoledne 13. července jsme v naší školce posvačili dříve než obvykle. Čekala nás totiž exkurze na Školní statek Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity. I když je statek prostředí uměle vytvořené člověkem, poskytuje nám možnost pozorovat zvířata, která většina z nás doma nemá. Statek není od naší školky daleko, vlastně leží v blízkém sousedství, ale protože jsme zatím mladí a máme nohy kratší než vy dospělí, byl pro nás pochod k našim sousedům a zpět celkem rozsáhlou procházkou, obzvláště pro ty nejmladší.

Brána do statku je zároveň i vstupem do Veterinární ošetřovny Zlatá stoka a vstupem do Psího útulku a centra na ochranu volně žijících zvířat České Budějovice. Kolem psího útulku jsme jen prošli, neboť na jeho prohlídku máme domluvenou speciální návštěvu. I tak jsme měli možnost alespoň spatřit dodávku městské policie, která právě přivážela dalšího budoucího obyvatele útulku.

Jako představitel statku nás přivítal milý průvodce s plnovousem a prohlídku jsme zahájili v hospodářské budově, kde sídlí krávy, osel a kozy. Mohli jsme si pohladit a podrbat oslici. Kozy se nás trochu bály, neboť naše stádo bylo přeci jenom početnější a živější než to jejich kozí.

Hned vedle kravího, kozího a oslího ustájení jsme prostudovali typická česká plemena králíka domácího,jako jsou český strakáč a český luštič, kteří jsou zde chováni jako rezervy genového fondu. Následovala prohlídka chovu prasat, kde jsme trochu nevábně načichli (poznámka autora: „Zlatý krávy“), ale to už k práci výzkumníka a badatele patří. Málem bych zapomněl na nutrie – ležely, pozorovaly nás a moc se nevzrušovaly naší přítomností. Pokračovali jsme prohlídkou drůbežárny, pravděpodobně asi nejhlučnějšího místa na statku a celou návštěvu zakončili vstupem do ohrady s ovcemi, které byly velice společenské až mazlivé.

Naši výpravu ukončily dvě klisny plemena slezský norik, které přestaly spásat trávu opodál a přiblížily se na poměrně krátkou vzdálenost. Na doporučení našeho průvodce jsme raději vyklidili pole, respektive ohradu, poděkovali a šli zpět z kampusu JČU do našeho Montessori Kampusu, který byl už vlastně „za humny“ a hlavně na dohled.

To byla tedy naše výprava na Školní statek Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity.